V meditaci můžeme s tímto velmi dobře pracovat přes techniky s osobní silou. 

Inspirace od některých známých osobností:

„ S každým člověkem se do světa vkládá něco, co ještě nebylo, cosi původního a jedinečného. Povinností každého je vědět a mít na paměti, že svou povahou je ve světě jediný a ještě nikdo podobný na světě nebyl, protože kdyby už někdo takový existoval, nebylo by zapotřebí jeho narození. Každý jedinec je zde něčím novým a svou osobitost má na tomto světě přivést k dokonalosti. Každému je uloženo tříbit a dotvářet ono jedinečné a ne dělat podruhé to, co jiný, byť i ten největší, již kdysi učinil. Mudr rabi Bunam řekl jednou ve stáří, když už byl slepý: „Nechtěl bych měnit s otcem Abrahamem. Co by měl Bůh z toho, kdyby praotec Abraham byl jako slepý Bunam a slepý Bunam jako Abraham“. A ještě důrazněji vyslovil totéž rabi Zusja krátce před smrtí: „V příštím světě se mě nebudou ptát: „Proč jsi nebyl Mojžíšem?“. Zeptají se mě: „Proč jsi nebyl Zusjou?“.

Martin Buber: Cesta člověka podle chasidského učení. Votobia, Olomouc 1994.

„To mne mate, dělení lidí na kladné a záporné, jakoby existovalo podobné dělítko v přírodě. Možná však že existuje a že to nevím. Možná, že někde je kladný pomeranč a jinde záporný pomeranč. A vzájemně se ruší. Proto je na světě úbytek pomerančů. Jenže lidé nejsou pomeranče. Lidi jsou Jagové, Othellové, Syhlockové, Desdemony, také ovšem Tintorettové, van Goghové, Štursové. Lidi jsou také topiči a dlaždiči. Zloději a hlupáci. Já jsem taky lidi. Moje žena je lidi. Je moje žena záporný typ nebo kladný? Jsem já kladný typ? Určitě. Moje žena také, protože bez ní by svět nebyl v celku. To je ovšem subjektivní dojem, který se opakuje milionům a miliardám, a to by bylo příliš kladných typů po světě.“

Jan Werich