28. 8. 2021 SPOLEČNÁ POUŤ KUTNOU HOROU
 |
První "pocovidová" pouť nás zavedla do Kutné Hory, k Chrámu sv. Barbory a nejen to... |
Společná doprovázená pouť 28. 8. 2021
Naše první společná „pocovidová“ pouť proběhla na závěr prázdnin 28.8.2021 a zavedla nás do Kutné Hory. Hned na začátku jsme si řekli, že uplynulá doba byla pro všechny náročná až dost, a proto tuto pouť pojmeme lehce a hravě. A tak se také dělo.
Sešli jsme se Centru služeb Kostka, které nám poskytlo své prostory. Velmi za tuto vstřícnost děkujeme. V úvodním kruhu jsme se seznámili a nastínili si základní témata. Jedním z nich bylo naslouchání – sobě, druhým, okolí. K naslouchání sobě nám pomohla kratičká relaxace. Druhé téma bylo důvěra v sebe. Pro toto téma jsme si každý vylosoval otázku, kterou jsme si vzali na cestu.
Vzhledem k tomu, že jsme mezi sebou tentokrát měli přátele s jinými handicapy než tělesnými, mohli jsme se vydat i náročnější cestou přes staré centrum Kutné Hory. Naše první zastavení bylo u Chrámu sv. Barbory. Překrásné místo s velmi silnou energií. Po hradbách, kolem spousty obchůdků, občerstvení, voňavých dobrot i rukodělných krásných výrobků jsme se velmi pomalu, ale jistě blížili Královské cestě. Ještě předtím, než jsme na ni vstoupili, nás kousek cesty doprovázel svatební průvod. Metaforicky naznačoval symbolické spojení města a přírody, protože právě v těch místech se s námi rozloučil.
Následně jsme opustili ruch města a obloukovým průchodem vstoupili do klidné přírody, na Královskou procházku podél Vrchlice. Byla to část naší pouti naplněná povídáním si navzájem, užívání si přírody, která po deštivých dnech byla velmi svěží. Cesta nás dovedla ke geologické expozici Čížkova skála. Místo, kde jsme si odpočinuli, posvačili a šli prozkoumat kameny. V expozici je umístěno 43 bloků hornin z Kolínska, Kutnohorska a Vysočiny. Každý z kamenů má vyleštěnou malou část, kde je vidět jeho vnitřní struktura kamene.
Poté, co jsme se užili kamenů i odpočinku, vedly naše kroky zpět do města. Opustili jsme Vrchlici a stoupali do kopce až zpět ke Chrámu sv. Barbory. Ten jsme již jen minuli, jelikož hlavním cílem byla v tento okamžik restaurace. Snad každá druhá byla obsazena svatbou. Tedy i svatba se naší poutí proplétala od začátku do konce. Nicméně místo pro dobrý oběd jsme našli a hned nám bylo lépe?.
Po pozdním obědě jsme zamířili do Centra služeb Kostka, abychom naši pouť ukončili. Závěrečný kruh jen potvrdil, že náplní této pouti bylo především užít se společný den, což se naplnilo. Hodně jsme se smáli, hodně si povídali, užívali si jak krásy města, tak krásy přírody ve vzájemném souladu. Účastníci ocenili především pohodu, odpočinek, mentální načerpání energie. Někteří během pouti našli odpovědi na své otázky. O vydařeném dni svědčilo i to, že po skončení závěrečného kruhu se nám nějak nechtělo rozcházet a ještě jsme chvíli poseděli, povídali a zkrátka „jen“ byli spolu.
Co je víc než být s lidmi, se kterými je nám dobře? O to cennější, pokud se jedná o lidi, které vidíme třeba poprvé v životě, avšak je tam cítit pohoda, respekt, otevřenost. A to se nám, troufám si říct, podařilo naplnit. Děkujeme.
Za Kruhcentrum, z.s., Ivana Kmochová
Reference:
"Jsem rád, že jsem se zúčastnil. Bylo pro mne zajímavé blíže prozkoumat minerály, když jsme se u nich zastavili. Rád jsem se setkal s Luckou z Pelhřimova. Žasnu, jak nápadité fotky má Lenka a také, jak krásně fotogenická je ta paní s kloboukem - jméno jsem zapomněl. Hodně mne oslovila kombinace karty a otázky, které jsem si vytáhl, šly dobře dohromady a i když si nejsem jistý, co konkrétně mi říkají, celkem jasně mi udávají směr, kterým se potřebuji ubírat. Ke konci setkání se mi udělalo dost špatně - moc nevím, co se dělo, ale odeznělo to. S cestou zpět do Prahy jsem měl nakonec štěstí - jel mi vlak, o kterém jsem nevěděl, a tak nebylo zapotřebí žádné delší čekání. Pozdravuji do Humpolce a případně i ostatní účastníky z jiných míst."
Pavel
„Já si odnášela z poutě klid a příjemné pocity z energie vás ostatních. Byl tam každý sám za sebe, ale přesto jsem cítila spojení s ostatníma. Moc pěkná otázka... a proč bych si neměla věřit?, bohužel já nemám v sobě tu správnou odpověď. Včera jsem si položila otázku.. co když se mi to nepovede?, pak jsem si změnila otázku na... co když se mi to povede?, hned se mi pracovalo s jinou chutí. To jen, že má člověk v životě spoustu otázek, kdy si vlastně nevěří. Mě inspirovalo to, co jsi napsala a tak jsem změnila prostě jen otázku. Snad to píšu tak, aby to dávalo smysl:), a když ne, tak ne:). Děkuju za možnost být s vámi na pouti. Krásné dny a na viděnou.“
Lucka
„Ivanko , dovol mi, abych přidala také pár slov k sobotní pouti v Kutné Hoře. Bylo mi s vámi tak dobře, jak už mi dlouho nebylo. Mé velké díky tobě a Petrovi za to, že obětujete svůj volný čas pro nás, poutníky. Na tuto pouť budu hodně vzpomínat. Našla jsem zde odpověď na otázku...co je pro mě teď důležité?...a zároveň budu přemýšlet, zda jsem opravdu hodna karty Zahrada života, kterou jsem si vytáhla už třikrát. Ještě jednou veliké díky a budu se těšit na další poutě. Také děkuji všem, kteří svými fotkami přispěli k vytvoření alba, je nádherné....
“
Miluše
Napsali o nás:
