REKREACE S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

Rekreace s postiženým dítětem? Ano a skvělá!

Odpočinout si, absolvovat výlety, prožít poznání, posezení u dobrého vína, koupání v moři, klidné chvíle s manželem na slunečné pláži jen vy dva.....,. zdá se vám to jako snění?
To je realita:-) A může být i vaše!

Absolvovaly jsme s dcerou velmi nezapomenutelnou letní dovolenou. Odjížděly jsme samy dvě, s cílem odpočinout si, užít si moře a mít kolem sebe společnost... synergie zafungovala, a tak jsem objevila pobyty s o.s. Elpis Brno, které organizuje pobyty pro rodiny s postiženými dětmi. Dcera má lehké postižení a tak jsem to vnímala i jako zkušenost ke zvednutí jejího sebevědomí či otestování možnosti studia pečovatelského oboru na Speciálním učilišti.

Celý pobyt funguje tak, že se účastní buď rodiče se svými dětmi či jen děti samotné. K dispozici jsou profesionální pedagogové a zdravotníci, kteří přebírají plnou odpovědnost a péči o děti, kdykoliv se rodiče rozhodnou. O děti je dobře postaráno – mají společnost, veškerou péči, koupou se v bazénu či moři, jedou s ošetřovateli na procházku... a rodiče? Je jen na vás, zda se rozhodnete vyjet na výlet nebo odpočívat – zkrátka máte čas pro sebe! To je velmi cenná deviza. V dohodnutou dobu jste opět celá rodinu pospolu.

Kromě této péče jsou samozřejmě organizovány výlety, společenské akce, jako na jakékoliv jiné dovolené. V podstatě se jedná o běžnou dovolenou s přidanou hodnotou péče o vaše dítě profesionály, s možností využít společnosti ostatních „účastníků zájezdu“ s podobným příběhem.

Jaká byla naše osobní zkušenost první dovolené s Elpisem?

Náš pobyt prošel několika fázemi.
Plné očekávání i obav z toho, co bude, jsme nasedly do autobusu směr Jižní Itálie. Organizátoři a profesionální dozor byli skvělí, přátelští a milí, jako bychom se znali léta. Cesta ubíhala, všichni pospávali...až nás přivítalo azurové moře. Dovolená mohla začít. Po počátečním oťukávání a seznámeních přišly první rozporuplné pocity – do té doby jsme se nesetkaly s dospělými dětmi, které tráví celý den na vozíku či leží na dece, nemluví, musí se krmit, přebalovat, či jsou naopak velmi hyperaktivní...., dostavilo se první rozčarování, dceřin pláč – těžko říct zda proto, že přišel soucit nebo proto, že to nebyli ti praví parťáci, protože jak si s nimi povídat?
Samozřejmě vždy jezdí i zdravé děti, ať už sourozenci či blízcí známí rodin, zkrátka lidí jakýchkoliv je vždy dost. Nechaly jsme vše přirozeně plynout. Užívaly si slunce, moře, povídaly si s novými lidmi, poznávaly barvité životní příběhy, zkušenosti, i poznání, jak rozdílně každý uchopujeme své životní překážky, výzvy, propady i úspěchy.

Hrály jsme společně karty, vykládaly u kávy či zmrzliny, jezdily na výlety, poznávaly novou krajinu. Dcera si hrála se zdravými dětmi, okukovala péči o postižené a obě jsme postupně poznávaly jejich komunikaci, jejich svět.

Začala jsem vidět nuance „jiného“ světa – chlapec, který dokáže říct sotva pár slov, celý den se usmívá, leží na dece a my se vzájemně popichujem, že kdo prohraje, jde domů pěšky – náhle odpoví směrem k dceři, která „nakukuje „ do karet sousedovi „Ty půjdeš pěšky“.

Dívka, která nemluví, je uzavřená ve svém světě a v 26ti letech je pro ni největší motivací ke snědení polévky, že to povíme mamince a ta bude mít radost, pozoruje na pláži nás dospělé a v jejím pohledu a očích se objeví jakási vnitřní moudrost – jakoby dobře viděla něco, co my nevíme nebo jen tušíme a žila si přitom v těle a tak zvaném IQ dítěte.

Mezitím vším jsme si užívali spoustu legrace – přece jen už to byla pěkná kupa dospělých k zábavě na jedné lodi, popíjeli po večerech výborné víno, bavili se, nakupovali, poznávali památky.

Velmi rychle se přiblížil konec našeho pobytu – a my jsme odjížděli tak moc obohacené, že to slovy nelze vystihnout. Obohacené o obrovskou pokoru ke všemu, co máme, s obrovským obdivem k rodinám, které prožívají denní rutinu v péči o své děti. A obohacené o spoustu nových kontaktů a krásných nových přátelství.

Stále jsme v kontaktu – píšeme si na facebooku, voláme si, sdílíme.

Chcete-li zažít mnohem bohatší dovolenou, než odpočinek, památky, posezení, tzv. dovolenou s hlubším rozměrem... neváhejte!

Chcete-li si odpočinout a zároveň být se svými dětmi s handicapem, jakýmkoliv i drobným – neváhejte!

Obohatíte tak sebe i své děti.

Ivana Kmochová

 

O nás

Kruhcentrum, z. s
IČ: 02072491
Mírová 1247, 396 01  Humpolec 
Tel:   736 442 694, 776 780 801
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 
BANKOVNÍ SPOJENÍ
Fio banka,a.s., číslo účtu: 2501138648/2010
Facebook logo

Newsletter